Jako Petra Válová byla na počátku milénia postrachem obran soupeřek a jednou z nejnebezpečnějších hrozeb české reprezentace, která zaujala nejvíce házenkářskou veřejnost na ME v roce 2002. O rok dříve byla u postupu Slavie do semifinále Poháru EHF, ve kterém Pražanky dvakrát těsně podlehly Podravce Koprivnica. Po dvanácti letech je jednou z nejvýraznějších postav jiného českého klubu, který má v sobotu reálnou šanci probojovat se do finále Challenge Cupu.

Písku nastřílela v osmifinále letošního Challenge Cupu dohromady deset branek. Dalších pět proti Jihočeškám
přidala při zápasech WHIL. Foto: Z. Koza

Zkušená pivotmanka a tradiční dirigentka obranných řad klubů i reprezentačních celků je českým magnetem na házenkářské úspěchy a platilo to i v zahraničí. V roce 2006 se dokonce radovala ze zisku evropské trofeje! „Zprvu jsme cítily zklamání, protože naším cílem v Podgorici bylo uspět v Lize mistryň. Z ní jsme ale brzy vypadly a přešly do Poháru EHF. Nebyly to vůbec snadné duely, ale zvládly jsme je a radost z triumfu byla neskutečná,“ vzpomíná Vítková na vítězství v Poháru EHF v dresu černohorské Budoucnosti Podgorica.

Zkušenosti ze zahraničních angažmá ve Slovinsku, Černé Hoře a Maďarska pivotmanka  zúročila po návratu do České republiky, kde se výrazně podepsala pod dvouleté kralování Slavie Praha ve WHIL. Od sezóny 2009/10 si do této chvíle připsala ve třech klubech celkem pět mistrovských titulů a k dalšímu ji chybí v Mostě už jen krůček. „Když jsme v létě angažovali Petru do týmu, říkal jsem ji: co rok, to titul, tak doufám, že to bude platit i v Mostě, a ona mi úspěch slíbila,“ vzpomíná s úsměvem kouč Mostu Dušan Poloz na angažování Vítkové do týmu Černých Andělů.

V létě roku 2012 se "veselila" Vítková v dresu Poruby z českého zlata...

...na jaře roku 2013 s Mostem slavila interligový primát. Foto: A. Wipf.

Most už slaví premiérový a to interligový triumf, ale před jeho hráčkami ještě leží česká nadstavba, v níž budou chtít potvrdit osmibodový náskok a získat titul mistryň ČR. O víkendu je pak čeká další velká výzva, při níž budou na rozdíl od WHIL cítit podporu celé české házenkářské veřejnosti – boj o finále Challenge Cupu. „Cena vstupenek bude jako u přechozích pohárových duelů 40 Kč. Nemáme v úmyslu využívat prestiže duelu k zvyšování vstupného. Chceme maximální podporu do posledního místečka zaplněné haly, a pro naše celoročně fantastické publikum je tento semifinálový zápas jakousi odměnou,“ sděluje Pavla Chotěborská z mosteckého klubu. Most navíc v den odvety chystá start prodeje speciální edice triček, na počest interligového primátu.
 

Pro naprostou většinu hráček Černých Andělů to bude první šance dosáhnout na evropské pohárové finále, právě s výjimkou Petry Vítkové, roz. Válové. Ta zažila vedle radosti ze zisku Poháru EHF i zmiňované semifinále v sezóně 2000/01 proti Podravce Koprivnica. Hala v Edenu zaznamenala na první duel semifinále návštěvu tisíce fanoušků, což je počet, jaký může současná reprezentantkami nabitá Slavia pouze závidět. V prvním duelu ale Pražanky podlehly o tři branky 18:21 (7:11) a ani výborný výkon na chorvatské půdě na postup nestačil (Chorvatky zvítězily 20:19). „Zejména utkání v Praze bylo úžasným zážitkem, lidé seděli na schodech a v hale panovala zcela výjimečná atmosféra. Bohužel nám poločas trvalo, než jsme našly recept na jejich vysunutou obranu. Ztráta z první půle prvního duelu se v konečném hodnocení ukázala jako klíčová,“ vzpomíná Petra Vítková na dubnové pohárové zápasy z před dvanácti let. Od té doby Petra celkem šestkrát přestoupila a úspěchy sklízela dál, ať už v zahraničí nebo na tuzemské scéně. „V Podgorici jsme ligu vyhrály, v Maďarsku jsme byly páté, ale bylo to považované za úspěch. Ještě před Černou Horou proběhlo angažmá ve Slovinsku, kde jsme vybojovaly bronz,“ rekapituluje Vítková své zahraniční štace.
 

                                          * Most má nakročeno také k zisku titulu českých mistryň

Petra Vítková navíc v dresu národního týmu zažila také obnovenou premiéru Češek na vrcholné akci, kde chyběla naše ženská reprezentace dlouhých osm let. V prosinci patřila v Bělehradě mezi základní stavební prvky sestavy trenéra Bašného, která udivovala vyrovnanými výsledky proti týmům absolutní světové špičky a postoupila ze základní skupiny. I zde byla usměvavá pivotmanka spojujícím článkem mezi dvěma epochami české ženské házené, při kterých vystrčila růžky a dala Evropě důrazně na vědomí, že se s ní musí počítat.
 

Jak vidí Petru Vítkovou (Válovou)...

„Já jsem typ trenéra, který se učí od hráček, protože pokud na to mají schopnosti, umí analyzovat hru soupeře nebo i vlastní chyby lépe a dříve než my ze střídačky. A Petra je v tomto ohledu zcela TOP hráčka, která umí říci vlastní názor a pomoci týmu jako celku. Její úspěchy hovoří za vše, protože to rozhodně není náhoda, že kam přijde, tam je titul. Je to z velké části právě její zásluha.“
 

Dušan Poloz, trenér DHK Baník Most a asistent trenéra reprezentace ČR
 

„Petra dokáže perfektně těžit ze svých zkušeností, ale především z výjimečného citu pro hru. Perfektně anticipuje, navíc je výtečná práci s míčem a musím říct, že nejen s házenkářským. Sport má prostě v krvi. Navíc je to bezkonfliktní člověk, který dokáže motivovat své spoluhráčky. Z mého pohledu je stále ještě nedoceněna a až se rozhodne ukončit kariéru, bude to citelná ztráta jak pro klubovou scénu, tak reprezentaci České republiky.“
 

Lubomír Krejčíř, někdejší trenér ženské reprezentace ČR

„Za největší Petřinu devízu považuji její vztah k házené. Vždy ji milovala a dokázala jí dávat maximum a to byla základní podmínka pro její velký počet úspěchů, kterých dosáhla a dosahuje. Co ji osmnáct let znám, tak je v dobrém slova smyslu takovým tím bláznem do házené a přitom už od mládí působila na hřišti vyrovnaným a klidným dojmem, čímž dokázala kočírovat emoce u svých temperamentnějších spoluhráček. Touhle vlastností přispívala k dobré atmosféře ve všech klubech, v nichž působila, stejně tak i v národním dresu.“
 

Lucie Fabíková, někdejší reprezentační spoluhráčka a Házenkářka ČR 2001,2003 a 2005