Nejzkušenější hráčka píseckých Sokolek, 23létá kanonýrka Nicola Palasová má na svém interligovém kontě prozatím 40 branek, z nichž 23 je proměněných sedmimetrových hodů. V těžkých zápasech, kdy se týmu nedaří, bere zodpovědnost na sebe a nemilosrdně trestá chyby soupeřů. To se potvrdilo i v posledním zápase, kdy byla hned čtyřikrát neomylná. „Dříve jsem byla hodně nervózní a celá rozklepaná. Dnes už nad tím tolik nepřemýšlím a jdu na sedmimetrový hod s chladnou hlavou," říká Palasová.
Máte za sebou domácí zápas s Olomoucí. Ze zápisu se dá vyčíst, že to byl zápas jedinců. Jak výkon svého týmu vnímáte vy?
Nepředvedly jsme výkon, na který jsme si věřily. Vím, že dokážeme hrát daleko lépe. Bohužel jsme ale už od začátku zápasu na soupeřky výrazně ztrácely. Za poločas jsme daly pouhých 6 gólů a s tím se rozhodně vyhrávat nedá. Ve druhé půli jsme náš výkon sice rapidně zvedly a vyhrály ji o gól, ale to zdaleka nestačilo na manko, které se s námi táhlo z první půlky zápasu.
.jpg)
Hrát na spodních patrech tabulky asi není po psychické stránce snadné. Jak vypadá nálada v šatně po zápasech, jako byl ten s Olomoucí?
Nebudu nic předstírat, nálada po takovém zápase je na nic. Ale na druhou stranu si mezi sebou dokážeme vyříkat různé věci a následně se vzájemně podpořit do dalších zápasů.
Svým způsobem se dá říci, že na vás trenér i spoluhráčky spoléhají. Jste vy sama se svým dosavadním výkonem v letošní sezóně spokojená?
Spokojená právě moc nejsem. Byla bych ráda, kdyby moje výkony byly vyrovnanější. Nepochybuji o tom, že je stále co zlepšovat.
Máte před sebou velice náročný víkend, kdy vás na Slovensku čekají hned dva těžké zápasy. V sobotu se postavíte Bemacu Prešov a v neděli lídru tabulky Iuventě Michalovce. Co od těchto zápasů očekáváte?
Oproti loňskému roku Prešov posílil, což bylo vidět na velmi vyrovnaném utkání, které jsme s Prešovem odehráli na domácí palubovce v podzimní části soutěže. Tento zápas jsme, bohužel, v posledních vteřinách dvěma rychlými brankami Prešova ztratili a tím přišli o jasné dva body. I tentokrát očekáváme vyrovnaný zápas a já osobně doufám, že se o vítězství popereme a své prohrané body z minulého zápasu si vezmeme nazpět. Michalovce jsou lídrem Interligy a my se pokusíme uhrát co nejlepší výsledek.
Ve většině klubů se pro lepší psychickou pohodu a stmelení kolektivu pořádají akce mimo házenou. Jak si dobrou náladu udržujete v Písku?
V Písku je nejlepší parta holek, co jsem kdy poznala. Dobrou náladu a pohodu máme v šatně neustále. U nás je domluva na společné akci o něco těžší, jsme totiž každá z jiného města, ale to nám nebrání v tom občas nějakou společnou akci naplánovat.
Hráčsky jste nakoukla i do Slavie Praha. Nepřemýšlela jste někdy o přestupu do jiného klubu nebo do zahraničí?
Slavia je stále můj mateřský klub, tam jsem házenkářsky vyrostla. O přestupu do jiného klubu, než je Písek, jsem doposud nepřemýšlela. Zahraničí by bylo velmi lákavé a byla by to určitě super zkušenost.
Házená je pro vás i z pohledu dojíždění z Prahy časově hodně náročná. Jak se to dá skloubit s vaším osobním životem a profesí? Čím se vlastně živíte?
Je to náročné, skloubit se to dá, ale pak už nemáte čas na nic jiného. Je plno holek a i já, které jsme zvládly vystudovat vysokou školu, chodit na brigády nebo do práce a ještě jezdit na tréninky do Písku. Když to člověk dělá pro radost a s láskou tak to jde vždycky. Loni v květnu jsem úspěšně dokončila bakalářské studium a od letošního ledna jsem nastoupila na plný úvazek do společnosti CETIN.
Máte nějaký sportovní sen, který byste si chtěla ještě splnit?
Od mala byl jeden z mých sportovních snů hrát Interligu, což se mi nakonec i povedlo a jsem za to moc ráda. Mám ale i jiné sny, ty si však nechám pro sebe.
