Po podzimní části soutěže jste na sedmém místě prvoligové tabulky. V každém sportu by v mládežnických kategoriích mělo platit, že na výsledky se nehraje. Starší dorostenky však už výsledky mít musí. Jaký cíl sezóny má tedy váš tým?
Podzimní část soutěže se nám výsledkově příliš nevydařila. Snažíme se aplikovat jednotné herní systémy, které potřebují čas na zažití a bohužel se rovněž potýkáme se zraněními klíčových hráček. To však nemění nic na faktu, že se v jarní části chceme tabulkově posunout výš.

Do startu jarní části soutěže zbývá necelý měsíc. Jak probíhá příprava ve vašem týmu? Stavíte na jednotlivcích nebo celku?
Příprava je bohužel značně ovlivněna zdravotním stavem družstva. Se zdravotními problémy se potýkáme již od konce podzimní části, takže příprava není úplně ideální, nicméně kombinujeme herní tréninky a posilovnu.

Hned první dva jarní zápasy odehrajete s celky na vaší papírové úrovni. Budou to zápasy pravdy?
Přesně tak, čekají nás zápasy pravdy, které prověří jak fyzičku, tak herní dovednosti. My se budeme snažit jít do každé zápasu naplno a soustředit se hlavně na svůj výkon. Pokud se nám to podaří, věřím, že i holkám stoupne sebevědomí a posune nás to v tabulce o kousek výše.

Nová pravidla házené umožňují i hru bez brankáře. Učíte tyto nové formáty i hráčky ve věku dorostenek?
V podzimní části soutěže jsme hru bez brankářky nezkoušeli, ale do jarní části chceme několik variant připravit. Koncem ledna pořádá náš klub turnaj, na kterém bychom hru bez brankáře chtěli vyzkoušet.

Při pohledu do soupisek týmů lze vypozorovat, že se jednotlivé kluby trápí s nedostatkem hráček. Jak je to u vás?
To je pravda. Bohužel ani u nás není situace ideální a musíme si vypomáhat hráčkami z mladšího dorostu, což není vždy jednoduché. Věřím však, že se nám v příštích letech podaří tuto situace zlepšit. V současné době se nám daří v žákovských družstvech, kde máme dostatečný počet děvčat a já pevně věřím, že u házené zůstanou.

Mezi vánočními svátky jste se zúčastnili také Final 4 Českého poháru žen, při kterém byl pořádán Vánoční pohár dorostenek. Co jste od tohoto turnaje očekávali?
Díky účasti našeho A týmu ve Final 4 jsme dostali příležitost změřit své síly i s týmy z druhé tabulky 1. ligy starších dorostenek. Jednoznačně jsme tedy očekávali velmi kvalitní soupeře. Nicméně jsme na tento turnaj odjížděli s velkou obavou. Během prosince nám totiž z původní nominace vypadlo hned osm děvčat, která jsme museli nahradit mladšími dorostenkami. I přes tento hendikep se nám však podařilo v semifinále držet krok s favorizovaným Mostem a předvedli jsme kvalitní výkon, za který se nemusíme stydět. V boji o 3. místo nám bohužel síly stačily pouze do 40. minuty, kdy byl stav vyrovnaný. Pak už soupeř ze Zlína dominoval a zaslouženě vyhrál.

Vrátíme-li se ještě k první lize starších dorostenek, můžete všeobecně zhodnotit její úroveň? Čelo tabulky východní skupiny je poměrně vyrovnané, kdo je podle vás adeptem na vítěze a proč?
Úroveň soutěže je dána rozdělením na západní a východní část. První 4 celky z východní části hrají velmi kvalitní házenou. Je otázkou, zda by celostátní liga staršího dorostu nezvýšila kvalitu soutěže a nezajistila lepší růst mladých hráček. Nejlepší výchozí pozici v naší skupině má Hodonín. Pokud se jim povede uspět v prvních dvou kolech, tak budou právě ony slavit titul.

Najdete v podzimní části soutěže zápas, který byl opravdovým překvapením podzimu?
Myslím, že to nebude jen můj názor, ale já vidím jako překvapení podzimu jednoznačně porážku Zlína ve Velké Bystřici.

Stává se, že ač je trenér sebelepší, družstvu se někdy nedaří, a právě on je tím posledním, kdo může hru ovlivnit. Co v tu chvíli cítíte, vztek, bezmoc?
Tuto situaci zná a nenávidí asi každý trenér a je jedno, zda je u reprezentace nebo u nejmenších dětí. Já osobně se snažím udržet si hlavně nadhled a věřit, že se nepříznivý stav dá zvrátit. Musím, ale přiznat, že je to někdy hodně těžké, nervy prostě tečou a emoce se derou na povrch.

O vás je známo, že házenou trávíte mnoho času. Prozradíte, čím vším se v házené zabýváte?
Házená už se vlastně stala neodmyslitelnou součástí mého života. Na podzim jsem stál na lavičce staršího dorostu a zároveň jsem působil jako trenér u družstva žen 1. ligy, kterou jsme s velkou lítostí museli kvůli nedostatku hráček odhlásit ze soutěže. Mimo to se ještě podílím jako člen výboru a organizační pracovník na chodu oddílu. Vzhledem k tomu, že největší radost z pohybu a nově nabytých schopností a dovedností lze pozorovat u dětí, vypomáhám rovněž s vedením kroužků přípravky, což je pro mě zároveň takové dobytí baterek po někdy hodně náročné práci s dospělými.

Ohlédnutí za Vánočním pohárem dorostenek najdete ZDE.