Po podzimní části soutěže jste na šestém místě prvoligové tabulky a na svém kontě máte pouhé čtyři body. Jaký cíl v jarní části soutěže máte?

Cíl do jarní části soutěže je jasný. Získat co nejvíce bodů a pokusit se dostat alespoň na čtvrté místo v tabulce. Víme, že to bude těžký úkol, ale chceme se o to poprat. Bohužel nám to zbytečná porážka v Žirovnici trochu zkomplikovala.

Do startu jarní části soutěže zbývá necelý měsíc. Jak probíhá příprava ve vašem týmu?

Trápí nás marodka, nicméně zdravé hráčky se zapojují do přípravného programu žen, čímž vlastně získají i mnohem větší zkušenosti.

Na rozjezd v jarní části vás čeká papírově slabší soupeř. Jaký průběh zápasu s Havlíčkovým Brodem očekáváte?

Jarní část začínáme již tuto neděli, kdy nás čeká dohrávka osmého kola s Havlíčkovým Brodem. Na rozjezd by to měl být přijatelný soupeř, ale víme, že je to družstvo dosti houževnaté a nic nedá zadarmo. Máme respekt ke každému soupeři. Výhra by měla být samozřejmostí, ale může se stát cokoli.

Nová pravidla házené umožňují i hru bez brankáře. Učíte tyto nové formáty hry i hráčky ve vašem klubu?

Ano, pravidlo, že může tým hrát bez brankáře tu je, ale k tomu je potřeba dostatečný hráčský kádr. Ten my v dorostenecké kategorii bohužel nemáme, ale děvčata tento moderní prvek házené zkouší v přípravě se ženami.

Při pohledu do soupisek týmů lze vypozorovat, že se jednotlivé kluby trápí s nedostatkem hráček. Máte recept na získávání nových hráček?

S počtem hráček se trápíme asi tak, jako jinde. Každý zápas starších dorostenek musejí doplňovat hráčky z mladší kategorie. Kéž by se už konečně začalo blýskat na lepší časy! Přesný recept na zvyšování členské základy asi neexistuje. V Kobylisích zkoušíme vše, co se dá. Před časem se nám třeba podařilo dostat článek do deníku METRO. Naše hráčky, od mladších žákyň až po starší dorostenky, pak rozdávaly tištěný deník ve stanicích metra Ládví a Kobylisy. Tím vlastně v našich dresech propagovaly oddíl Kobylis.

V tabulce první desítky střelkyň první ligy starších dorostenek si nelze nevšimnout hned tří kanonýrek vašeho klubu. Stavíte úspěch v zápasech právě na nich?

Na hráčkách jako je Vilímová, Klausová a sestry Novotné, trenér prostě stavět musí. Jsou to holky, které hru opravdu milují a odráží se to i na jejich výkonosti. Čtyři hráčky ale bohužel neutáhnou celý tým, škoda, že takových je jako šafránu.

Ohlédnete-li se za podzimem v první lize starších dorostenek, můžete zhodnotit její úroveň? Čelo tabulky západní skupiny je poměrně vyrovnané, kdo je podle vás adeptem na vítěze a proč?

Z mého pohledu soutěž špatná není. Prim určují družstva Mostu, DHC Plzeň a pražské Slavie. Přední příčky však ještě mohou zamotat hráčky Sokola Vršovice, ale o totéž se chceme pokusit i my. Na vítěze tabulky bych už teď pasovat Most, který má opravdu vyrovnaný kádr. Ale i tady pozor, poslední slovo ještě neřekly dvě výše jmenovaná družstva, která jim budou chtít porážku z jara vrátit.

Najdete v podzimní části soutěže zápas, který byl opravdovým překvapením podzimu?

Překvapením podzimu, asi nejen pro mě, byly dva venkovní zápasy Mostu, kdy si poradili se Slávií a DHC Plzeň.

Stává se, že ač je trenér sebelepší, družstvu se někdy nedaří, a právě on je tím posledním, kdo může hru ovlivnit. Co v tuto chvíli cítíte, vztek, bezmoc?

Když se hráčkám nedaří a trenérům dochází alternativy na zvrat situace, nervy už pracují a přesně tyto výrazy „vztek a bezmoc“ plně vystihují pocity, které buďto trenér ustojí nebo ne. Stávat by se to nemělo, ale všichni jsme bohužel jen lidé.

Jak dlouho se v házené pohybujete a jakou roli hraje ve vašem volném čase?

Pokud dobře počítám, tak příští sezónu už to bude 20 let, co se pohybuji v házenkářském světě. Těch let ale vůbec nelituji. Díky házené jsem měl možnost poznal spoustu dobrých kamarádů a trenérů od kterých se mám stále co učit.