Míče na házenou
TV COM
Molten akce

Další odkazy

Fotogalerie Archiv

Informace o akcích a zajímavosti z házené do vašeho emailu. Přihlaste se k odběru novinek.
Email
24.2.2017 otevřeno: 2020 x

Boorová před zápasem s Veselím: "Zápas ve Veselí byl strašný. Teď se nám tohle stát už nemůže"

V sobotním zápase 19. kola nejvyšší ženské soutěže mezi Sokolem Písek a soupeřkami z Veselí nad Moravou chtějí domácí hráčky složit reparát z podzimního propadáku, kdy na palubovce Veselí prohrály rozdílem dvou tříd. „V zápase s Veselím musíme zabojovat a nechat na hřišti všechno. Pokud se vyvarujeme technických chyb, věřím, že body zůstanou doma v Písku,“ říká k nadcházejícímu zápasu odhodlaná třiadvacetiletá křídelnice Michaela Boorová.


Máte za sebou těžký zápas se Šalou, od které vás dělí rovných dvacet bodů. Jak zápas ze strany Písku vidíte? Co vám dělalo největší problémy?

Bohužel, zápasy si opravdu našimi technickými chybami prohráváme sami. Šala této situace hned využívala a často nám dávala góly z rychlých protiútoků. V tomto zápase bohužel nepomohl ani skvělý výkon našich brankařek.


Prohraný zápas, ve kterém jste ale osm branek proměnila. Jak těžké je srovnat se s pocitem prohry, když zrovna vám se dařilo?

Branky mi jsou popravdě v tu chvíli opravdu jedno, prostě se vždy snažím co nejvíce pomoci týmu za jakéhokoliv stavu. Se Šalou to na mě holky skvěle dohrávaly a viděly mě v rychlém útoku, proto se mi střelecky dařilo.


O Písku se říká, že je v něm nejlepší házenkářská patra, ale i ta nejlepší parta musí mít „ponorku“ hlavně ve chvílích, kdy se dlouho nedaří vyhrát. Prozradíte, kde berete dobrou náladu a chuť do dalších zápasů?

To se říká správně. Je tomu tak. Myslím, že přímo ponorku jsme s holkama asi neprožily. Nebo si ji alespoň nepamatuji. Určitě proběhne občas výměna názorů, jak v zápase, tak po zápase, ale po chvilce se máme zase všichni rádi (smích).


V rámci 19. kola přivítáte tabulkového souseda z Veselí nad Moravou. Podzimní zápas jste s Panenkami prohráli vysokým rozdílem (14:36). Co bude klíčovým faktorem, který by měl zajistit výhru Písku?

Na první zápas s Veselím nerada vzpomínám. Byl vážně strašný. Úplně jsme v tomto zápase propadli. Tohle se nám teď rozhodně stát nemůže. Když budeme všichni do jednoho bojovat, vyvarujeme se technických chyb, které nás dost trápí, věřím, že můžeme uspět.


V letošním ročníku jste krom jednoho zápasu vždy skórovala. Na svém kontě máte 62 branek z 20 zápasů. Jak jste spokojená se svou současnou formou?

Spokojená určitě nejsem. Někdy se v zápase prostě někdy daří více, jindy zase méně. Zpětně si rozebírám zápasová videa a snažím se poučit z chyb, abych je v dalších zápasech neopakovala. Doufám, že v dalších kolech budu týmu více prospěšná.


Od kolika let hrajete házenou?

S házenou jsem začala v šesti letech v první třídě základní školy. Tento sport miluji a momentálně si bez házené nedokážu život představit. Je to sport číslo 1, který mi dává do života radost.


Asi každý sportovec má od mládí svůj vzor. Prozradíte, kdo to je a proč?

Mým vzorem je jednoznačně levé křídlo Camilla Herrem. Líbí se mi její styl hry. Má skvělé načasování a skvělou techniku střelby. Sleduji její každý zápas. Dále pak doslova obdivuji Noru Mork, která je velmi rychlá, a i přes svou výšku dokáže ze spojky neskutečně vystřelit přes mnohem vyšší hráčky, než je ona. Její výška ji v ničem neomezuje. Co se týče mužské kategorie, je to pro mě Uwe Gensheimer, který skvěle pracuje se zápěstím při střelbě.

Čím vám házená tolik učarovala? Doporučila byste tento sport i mladým děvčatům, které se rozhodují se kterým sportem začít?

Asi tím, že to je kolektivní sport. Získáte přátele na celý život a podíváte se do světa. Prožíváte emoce, radost z gólů, radost z vyhraných zápasů a také smutek z prohry. Házenou bych určitě mladým děvčatům doporučila. Je to sice tvrdý sport, ale krásný a plný zážitků na celý život.

Dokážete si vybavit, co byl váš největší házenkářský zážitek? Prožívají s vámi okamžiky radosti i zklamání vaši nejbližší?

To je jednoduché. V sedmnácti letech to byl můj první zápas a zároveň první gól v ženské kategorii. Bylo to v Českém poháru proti Porubě, kdy jsme smolně prohráli o gól. Byla to pro mě čest zahrát si s hráčkou jako je Ivetka Luzumová. Od té doby nastupuji v interligových zápasech.
Co se týče mých nejbližších, tak mě podporuje celá rodina a prožívají se mnou radost i smutek ze hry. Chodí na každý domácí zápas. Jsem jim moc vděčná, protože to oni mi umožnili hrát házenou a odmalička mě k ní vedli.

Můžeme nakouknout i do vašeho osobního života? Studujete asi trochu netradiční obor. Prozradíte nám, o co jde?

Ano, studuji obor specializovaný na kriminalistiku a drogovou kriminalitu. Strašně mě to zajímá, a tak nějak to přišlo samo. Je to něco, o co se zajímám již od základní školy. Nemám ráda nudu, ale akci, a to je práce, ve které se rozhodně nudit nebudu a chci ji v budoucnu dělat.

 


Házená, studium. Kdy relaxujete a jak?

Jsem spíše sportovní a akční typ. Kromě házené ráda hraji fotbal, basket a hlavně hokej. Takže kromě těchto sportů je ve volném čase ještě i ráda sleduji. Také si ráda pustím nějaký seriál nebo film. Jinak jsem samozřejmě často s rodinou a ve volných chvílích i někde s přáteli.

Asi každý člověk má své sny do budoucna. Podělíte se s námi o ně?

Co se týče házené, tak mým snem je si vyzkoušet házenou i někde jinde. Poznat nový styl házené, získat nové zkušenosti. Uvidíme. A vysněnou práci už jsem zmiňovala.