Výkonost Slávie je v posledních zápasech trochu jako na houpačce. Máte za sebou dva neúspěšné zápasy, když jste s Michalovcemi prohráli o deset branek a o osmnáct branek s Mostem. Oproti tomu jste Olomouc o šest branek porazili. Co se to s týmem děje? Má přeci na to, aby se držel na špici žebříčku.

Naše výkony v posledních několika kolech nejsou úplně optimální. Stále ale věřím, že náš tým má na to bojovat o nejvyšší příčky. Zápas v Mostě je pro nás určitě velkým zklamáním a hořkou pilulkou. Beru ho ale jako zkrat, ke kterému prostě ve sportu občas dojde. Na půdě Michalovců, přestože tomu výsledek neodpovídá, jsme předvedly lepší výkon a dokázaly s doposud neporaženým vedoucím týmem hrát rovnocennou partii. Ke konci nám bohužel došly síly.

V porovnání s výkonem týmu vaše brankářská úspěšnost roste. Dokonce jste se v Michalovcích zapsala i do střelecké listiny. Jaký je to pocit, když ani vy nedokážete odvrátit tak vysoké prohry? Spravil vám chuť alespoň ten vstřelený gól?

Podle dvou nevydařených utkání bych určitě výkon týmu nesnižovala. Pokud moje brankářská čísla rostou, není to jen moje zásluha, ale také obrany, bez které je brankář poloviční. Ty dvě vysoké prohry přišly ve dvou vůbec nejtěžších zápasech, které jsme v letošním ročníku odehrály, navíc ve třech dnech a s dlouhou cestou na východ Slovenska. Není to ovšem omluva, oba zápasy se daly odehrát mnohem lépe. Především po zápase s Mostem jsme nemohly odejít se vztyčenou hlavou, což bolí dvojnásob. Gól na půdě Michalovců mě určitě potěšil. Trénuji na tyto situace pravidelně, tak jsem ráda, že se to zúročilo. O to více, že byl letos první, v těžkém zápase a navíc vyrovnávací. Zadarmo to mít nebudu (smích).

Patříte mezi opory týmu. Cítíte od vedení, trenérů či spoluhráček tlak větší zodpovědnosti? Jak jste se svou současnou formou spokojená?

Spíše než od vedení nebo trenérů sama od sebe. Cítím za tým značnou zodpovědnost a v každém zápase chci odvést své maximum. Mojí situaci mi ulehčuje moje kolegyně Míša Hillebrandová, která je vždycky připravená, když se mi nedaří, bránu zamkne, hodně mi pomáhá a podporuje mě. Od trenérů cítím důvěru, což je pro každého hráče moc důležité. Snažím se jim tu důvěru vracet co největší měrou. Jsem člověk, který není jen tak spokojený, takže vím, že mám spoustu rezerv a po každém zápase si říkám, že jsem toho mohla chytit víc.

Ve 20. kole interligy přivítáte Prešov. Co od zápasu očekáváte a na co byste vaše fanoušky nalákala?

V hlavách určitě máme podzimní prohru v Prešově, takže přípravu je nutné brát zodpovědně a v žádném případě soupeře nepodcenit. Hra Prešova šla obrovsky nahoru. Hrají kolektivně, bojovně a v brance je jistí výborná Lucia Gubíková. Určitě budou velmi nepříjemným soupeřem i na naší palubovce. Nemůžeme si dovolit zaváhání, takže v zápase očekávám maximální koncentraci, nasazení a týmový výkon, který nás, jak věřím, dovede ke dvěma bodům, které do bojů o interligovou medaili potřebujeme. Navíc je to na delší dobu náš poslední domácí zápas, tak pevně doufám, že nás fanoušci přijdou podpořit i v netradičním čase.

Jaké máte sny a plány do budoucna? Zahraniční angažmá?

V nejbližší době určitě boj o interligovou medaili, který je stále otevřený a následně se poprat o český titul, stabilizovat se v reprezentaci a postoupit v kvalifikaci o MS přes Turecko. Zahraniční angažmá je jeden z mých největších snů a cílů. A upřímně se stává čím dál více aktuální. V současné chvíli jsem ve stádiu, kdy zvažuji své možnosti a nedořešené studijní záležitosti. Hodně bude záležet na konkrétní nabídce a především na dohodě s vedením Slavie. Do konce sezóny je ale času dost a teď je třeba se soustředit především na interligové boje.

Prošla jste mládežnickými reprezentacemi. Jak na tyto roky vzpomínáte a co je ta úplně prvotní vzpomínka, když se řekne juniorská reprezentace?

Vzpomínám na ně jen v tom nejlepším, ráda a často. Byla to pro mě první konfrontace s evropskou, potažmo světovou házenou. Během těch let jsem nasbírala mnoho cenných zkušeností a nezapomenutelných zážitků. Určitě nezapomenu na úplně první start, který se odehrál shodou okolností v naší hale na Slavii proti Rakousku. V hledišti byla celá moje rodina a ten moment, kdy zazněla hymna byl velmi emotivní. A to nejen pro mě. Zapomenout se určitě nedá na domácí světový šampionát juniorek v Brně a Ostravě, který měl obrovský náboj a nezapomenutelnou atmosféru.

Svými výkony jste si již řekla i o seniorskou reprezentaci, dokonce jste absolvovala poslední mistrovství Evropy, kde vás zahraniční novináři označili za „penalty experta“. Od Eura uplynula již nějaká doba, jak na něj zpětně koukáte?

I po té době jsou pocity a dojmy ze šampionátu stále intenzivní. Byl to pro mě zatím vrchol mojí dosavadní kariéry a obrovský impulz a motivace k další práci. Ve Švédsku se sešel skvělý tým, který byl schopný trápit velké evropské týmy a myslím, že zde zanechal velmi dobrý dojem. Jsem obrovsky vděčná za to, že jsem mohla být jeho součástí.

Dokážete si vybavit, co byl váš největší házenkářský zážitek dosavadní kariéry?

Rozhodně zmiňovaný šampionát ve Švédsku. Konkrétně asi zápas s Norskem, do kterého jsem měla tu možnost zasáhnout. I když byl výsledek jednoznačně pro Norky, nastoupit proti takovému týmu pro mě byl opravdový vrchol a obrovský zážitek. Chycenou sedmičku Noře Mork si asi napíšu do životopisu.

Máte podporu ve své rodině a přátelích?

Jednoznačně tu největší. Moje rodina se mnou prožívá každý zápas a na domácím zápase chybí jen výjimečně. V každé situaci a rozhodnutí mě podporují, za což jim patří velké díky, protože bez jejich podpory a zázemí, které mi od malička poskytují, bych nebyla tam, kde dnes jsem. A to nejen v házené.

Co pro vás házená znamená? Doporučila byste jí mladým děvčatům a proč?

Házená je pro mě od dětství největší vášní, která mě naučila zodpovědnosti, do jisté míry samostatnosti a dala mému životu řád, spoustu přátel, zážitků a radosti. Navíc jsem měla to štěstí, že jsem se mohla podívat do různých koutů světa. V současné chvíli si život bez házené neumím představit a je pro mě asi tou nejvyšší prioritou. Doporučila bych ji nejen mladým děvčatům a chlapcům, ale i jejich rodičům, aby na tak nádherný rychlý, všestranný a dynamický sport, vedle hokeje, fotbalu a tenisu nezapomínali.

Nejen sportem se dá bavit a relaxovat. Čemu se věnuje Petra Kudláčková v soukromí, studujete, pracujete?

Mimo házenou mě zaměstnává studium, které je také sportovně zaměřené, takže i tady je pohybu více než dost. Volný čas tak nejraději trávím poklidně s rodinou, přáteli nebo se spoluhráčkami.