Máte za sebou dva těžké zápasy s polským Elblagem, přes který se vám podařilo postoupit do semifinále Challenge Cupu. Který z těchto dvou zápasů pro vás byl těžší, tedy když opomineme fakt, že v domácí odvetě jste museli smazat pětibrankové manko?

Svým způsobem byly těžké oba. Nevěděli jsme, co máme od Elblagu očekávat. Když na to ale koukám zpětně byl těžší asi ten první na jejich půdě. Domácí zápas jsme sice museli dotahovat, ale zase jsme měli výhodu domácího hřiště a úžasné publikum.

Zápas v Porubě do haly přivedl spousty vašich fanoušků. Věřili jste, že se s nimi po zápase budete radovat z postupu anebo nějaké malé pochybnosti o postupu byly?

Vůbec jsme nečekali, že přijde tolik fanoušků. Měli jsme zprávy, že přijedou fanoušci z Elblagu, ale že bude našimi fanoušky narvaná hala, netušil nikdo z nás. Byl to prostě sen, který nám bezpochyby pomohl k tomu, že se nám podařilo pětibrankové manko smazat už v prvním poločase. Samozřejmě nám k tomu pomohlo i to, že jsme se pořádně nahecovaly a věřily samy sobě. Sebedůvěru nám za vedení klubu dodal i pan Adámek, který nám před zápasem řekl, že na ně máme. No, a měl pravdu!

Jak vypadaly oslavy po historicky prvním postupu do semifinálové části Vyzývacího poháru?

Bohužel jsme všechny společně slavit nemohly. Některé holky hned odjížděly za reprezentačními povinnostmi. Silné jádro spolu s realizační týmem si ovšem oslavu opravdu užilo.

Postup se povedl a vás v dubnovém semifinále čeká švédský Höör. S tímto soupeřem jste v roce 2014 sehrály vyrovnané osmifinálové zápasy Challenge Cupu. Tým samozřejmě prošel určitou obměnou, ale přesto už víte, jakou házenou hrají. Kudy povede cesta k postupu do finále?

Do Švédska se moc těším, je to hezká země. Družstvo jsem zatím nezkoumala, nevím, jak se změnil hráčský kádr. My však jdeme do semifinále s jasným cílem a tím je postup. Pokud se semkneme jako proti Elblagu a půjdeme do zápasů s vírou, čistou hlavou, nebudeme dělat zbytečné technické chyby a proměníme jasné šance, věřím, že ve finále budeme!

V zápase 22. kola zajíždíte na palubovku Partizánského. V podzimní části jste tento tým přehráli rozdílem třídy. Co od zápasu očekáváte a na co bude třeba si dávat pozor?

Nebude to snadné, myslím si, že se na nás Partizánské dobře připraví a bude nám chtít podzimní porážku vrátit. Musíme si dávat pozor na Klaudii Michnovou, to je klíčová hráčka Partizánského. Dokáže rozhazovat míče do pivota, střílet z dálky a dobře se uvolnit ve hře jedné na jednu. Pro nás hraje fakt, že jsme zkušenější tým. Budeme bojovat a body si ze Slovenska přivezeme.

Kromě evropského poháru máte v této sezóně třiadvacet ostrých startů, z nichž jste si na své konto připsala 45 branek. Jste spokojena se svým dosavadním ligovým výkonem?

Jsem ráda, že mi trenér dává tolik prostoru na hřišti. Já jsem i nejsem spokojená. Bohužel neproměňuji vyložené šance a když odehraji dobrý zápas, nedokážu to pak přenést do toho dalšího.

Dokážete si vybavit, co byl váš největší házenkářský zážitek? Prožívají s vámi okamžiky radosti i zklamání vaši nejbližší?

Bez rodiny a svého přítele by radosti z vítězství, ale ani smutky z nepodařených zápasů prožívat nešly. Jsem moc vděčná za to, že jsou mi všichni velkou oporou. Můj největší zážitek byl, když ještě hrála Poruba 1. ligu žen a mě si vybrala Olomouc do interligy. To byl opravdu krásný pocit, byla jsem šťastná a navíc jsem s Olomoucí získala svou první interligovou medaili. Dalším nezapomenutelným okamžikem bylo, když v sezóně 2011/2012 vyhrála Poruba titul mistra ČR. Dá se říci, že nezapomenutelnou sezónu prožívám i teď. Získali jsme Český pohár, jsme v semifinále Challenge Cupu, to se každý rok nestává.

Od kolika let hrajete házenou? Co pro vás tento sport znamená?

Vůbec si nejsem jistá od kolika let házenou hraju, ale myslím si, že tak od deseti. Házená je pro mě radost, zábava, smutek, zklamání, prostě mi dává veškeré emoce, které potřebuji. Díky házené jsem měla možnost poznat spoustu úžasných lidí, kteří v současné době hrají v zahraničí. Dá se říci, že jsem se od nich i mnohému přiučila.

Co dělá Barbora Mýlková, když nestojí s míčem na palubovce? Máte kromě házené a zaměstnání ještě další koníčky?

Házená mi zabírá opravdu velikou část mého času, ale je potřeba i pracovat a bavit se. K házené mám dvě zaměstnání. Svému bratrovi chodím pomáhat do restaurace, kde pracuje a nepravidelně dojíždím do tiskárny, která je v Českém Těšíně. Opravdovým relaxem jsou pro mě vyjížďky na kolech, které s mým přítelem a kamarády pořádáme. Občas si ráda zalezu někam do klidu a čtu si. A samozřejmě jezdím povzbuzovat přítele na jeho zápasy.

Jak vypadá váš odpočinkový den, čím ho nejraději vyplníte?

Nevím, zda se dá říct, že je odpočinkový, ale když jsem doma, vyplním den úklidem domácnosti, protože to totiž jinak absolutně nestíhám. :-) Pak si strašně ráda užívám, když jsme s přítelem sami doma a jen odpočíváme. K odpočinku samozřejmě patří i návštěva rodičů a klábosení o tom, co je nového. Pokud vyšetřím nějaký čas, ráda se sejdu i se svými přáteli, které jsem dlouho neviděla.

V kabině se vám říká „Keliška.“ Máte vždy zaručené a rychlé zprávy nebo z čeho vzešla tato přezdívka?

To bylo dříve, teď už se mi tak neříká, nebo to už možná nevnímám. :-) Vzniklo to tak, že se rozhazuju zrovna v místech, kde jsou stolky, no a tam stojí trenér s asistentem a povídají si. Když je čirou náhodou slyším, pošlu to dál a Keliška je hned na světě. :-)

Jaký je váš sportovní sen, který byste si chtěla ještě splnit?

V tuhle chvíli je to samozřejmě vyhrát Challenge Cup a pokud by se mi ještě někdy podařilo vybojovat titul Mistra, určitě bych zklamaná nebyla.