Dosáhli jste dalšího historického milníku klubu HK Ivančice. Získali jste třetí titul Mistra České republiky v kategorii mladších dorostenek, poslední zápas sezóny už byl vlastně jen formalitou, jak jste poslední hodiny prožívali?
Rozhodně jsme si to užívali. Do této sezóny jsme vstupovali s jediným cílem. Tomu jsme vše potřebné podřídili. Podařilo se nám po loňském stříbru dosáhnout na metu nejvyšší.

Cesta k samotnému vrcholu není nikdy jednoduchá. Co podle vás stojí za tímto bezesporu velkým úspěchem? Jak jsou hráčky motivovány?
K samotnému týmu mladších dorostenek je nutno podotknout, že se sešla skvělá parta holek i rodičů. Výjimečná! Obrovský objem společně stráveného času jak dětí, tak dospěláků. Kamarádské a přátelské vztahy, společné akce s téměř železnou pravidelností. To tým spojovalo a nedovolilo vystoupit. Je fakt, že někteří šli jinou cestou, ale ztráty byly velmi malé. A tak se nám pracovalo dobře. Síla celého týmu hráček a rodičů přetavila beznadějné prohry ve šťastná vítězství. Vše fungovalo, a tak se šlo výš a výš. Motivovat hráčky ke dvěma žákovským titulům ani tomuto dorosteneckému není nutné, musí chtít samy. Je to jejich cíl, jejich cesta.

Ivančický klub však nezdobí jen tři tituly Mistryň ČR mladších dorostenek. Při pohledu do historie klubu se pyšníte se i dvěma tituly z žákovských kategorií. Jak se vám v současnosti daří v těchto kategoriích?
Jsme malé devítitisícové město, ale máme to štěstí, že základna mini se do haly ani „nevejde.“ Na dvacet mladších žaček si pod vedením dvou zkušených bývalých házenkářů razantně klestí cestu vzhůru a 13. května zabojuje v kvalifikaci o finále desetiboje. Pro nezájem některých klubů nevypsal Jihomoravský krajský svaz házené soutěž starších žaček, s tím bohužel trochu bojujeme. Nicméně právě dvě naše hráčky této kategorie se dostaly do hledáčku trenérů předreprezentačního výběru a v lednu 2017 se zúčastnily kempu v Nymburku.

Váš klub ovládl i 2. ligu žen východ, kdy s náskokem 16 bodů jasně převálcoval všechny soupeře. Máte ambice na další ročník v 1. lize žen?
Určitě máme enormní zájem stát se součástí první ligy. V současné chvíli spřádáme plány a pracujeme na tom, aby vše klaplo. Šance, jako je ta letošní, se nám příště nemusí naskytnout.

V první dvacítce střelkyň 2. ligy máte hned šest hráček. V čem vidíte takovou úspěšnost?
Tým žen je složen z velice kvalitních hráček, dobře trénují a chtějí hrát moderní, rychlou a líbivou házenou. O tom, že se to daří svědčí i návštěvy házené v Ivančicích.

Nutno také podotknout, že vaše hráčky můžeme vidět i v jiných klubech. Kde všude máte hráčky na hostování?
Házená je především hra, tedy volnočasová aktivita, koníček, záliba, proto hráčkám, které se chtějí samy rozvíjet v žádném případě nebráníme, naopak je podporujeme. Dorostenkám byla možnost hostování v jiných klubech přímo nabídnuta. Mají tak možnost vyzkoušet si prostředí v Olomouci, Velkém Meziříčí a Brně.

Odchovankyně Ivančic jsou i v hledáčku reprezentačních trenérů. Kolik hráček a v jakých reprezentačních týmech máte?
Od krajských výběrů až po kategorii W-17 prošla řada našich hráček. Věříme, že některé z nich v reprezentační přípravě uspějí, a nakonec si reprezentační dres na mistrovství Evropy ve slovenských Michalovcích obléknou.

Svým způsobem by vám úspěchy, ale hlavně členskou základnu mohl závidět nejeden velký klub. Jak se vám daří získávat malé děti do vašeho klubu. Prozradíte recept na tento nelehký úkol?
Ivančice jsou malé neanonymní město. Každý se tu zná s každým, což je výhoda hlavně v tom, že většina obyvatel má v rodině alespoň někoho, kdo již házenou ochutnal. Proto není vůbec divné, že otcové, či dědové nám na trénink dovedou některé ze svých ratolestí. HK Ivančice jsou klubem s dlouholetou tradicí, disponujeme jak ženskou, tak mužskou složku a prioritou je pro nás odpovědná práce s mládeží, i tento fakt rozhoduje v tom, že nedostatkem dětí netrpíme. Přidá-li se k tomu ještě dlouhodobá podpora města a velká finanční i materiální podpora generálního sponzora, je vlastně „ivančický házenkářský guláš“ připraven k úspěšnému podávání.

Provázanost vašich týmů s rodiči je příkladná. Myslíte si, že i toto je dobrý základ k následnému úspěchu?
Není to dobrý, ale nutný základ spěchu, protože rodič je přeci tím největším vzorem svého dítěte. Máme dlouhodobě ověřeno, že kde fungují rodiče, fungují i celé týmy. Proto u nás do činnosti týmu i klubu rodiče zapojujeme. Je nutné, aby každý rodič měl svůj úkol - funkci, kterou se pak stává součástí týmu - klubu – komunity. Rodiče jsou prostě součástí sportovního života svých děti.

Házenkářský klub Ivančice sdružuje nejen ženskou složku. Máte také týmy žáků, dorostenců a mužů. Jak si vede právě mužská složka v jednotlivých soutěžích?
V letech 1995-1997 hráli naši muži nejvyšší soutěž v republice. Konkurence v mužské složce je daleko větší než u žen. Přesto však naši starší dorostenci zvítězili v 2. lize a muži jsou aktuálně na stříbrném místě 2. ligy. Také žákovské kategorie je velkým příslibem. Opět zde musím podotknout, že nedostatkem dětí netrpíme. Plná hala mladých sportovců je základem všeho. O budoucnost házené se v Ivančicích nemusíme obávat.

Starší dorostenci vládnou jihomoravské tabulce, a dokonce i muži jsou jen malý krok od možnosti postupu do vyšší ligy. Jaké ambice panují právě v mužské složce Ivančic?
Vše je na programu. Musíme zvážit naše síly, abychom hlavně u dorostenců vše hráčsky zvládli.

Jakým počtem trenérů a rozhodčích klub Ivančic disponuje?
U malých dětí a žákovských kategorií je stav uspokojivý. Čím starší kategorie tím větší problém. Rozhodčí? V této oblasti máme velký problém, protože člověk i házenkář má jen dvě ruce.

Váš klub hraje prim v opravdu hodně ojedinělé aktivitě. Tým ivančických "ULTRAS" se pravidelně zapojuje do dárcovství krve. Kdo s nápadem na tento obdivuhodný čin, který pomáhá zachraňovat lidské životy přišel a kolik členů vašeho klubu na odběry pravidelně chodí?
Několik rodičů, členů „ULTRAS“, je opravdu pravidelnými dárci. Ostatní se připojili po výzvě jednoho z nás. Název „ULTRAS“ evokuje spojení s hrubostí a násilím. Chtěli jsme tím ukázat, že i pod takovým názvem se může skrývat parta normálních rodičů, kteří jsou ochotní udělat něco nejenom pro svoje děti, ale i pro sport, který si naše holky a kluci vybrali. Na doporučení lékaře Transfuzního a tkáňového oddělení Fakultní nemocnice Brno se bude akce hromadných odběrů opakovat v pravidelných intervalech. Doufáme, že se počet dárců bude rozšiřovat a tuto aktivitu podpoří nejenom členové „ULTRAS“.

Mladší dorostenky

Minižačky

Minižáci

Minižačky

Mladší žáci

Starší dorostenci

Starší žáci

Ženy

Mladší žačky

Starší žačky