Vybojovali jste vítězství v Žákovské lize, oslavy ale byly trochu zmírněny řešením odvolání vašeho největšího rivala v otázce kontumace zápasu. Jak jste toto období „nejistoty“ prožívali?

Pro holky, které se to dozvěděly těsně před zápasem se Slavií, to období nejistoty asi bylo… My jako realizační tým jsme to až tak neřešili. Byl jsem šťastný, že holky v celé žákovské lize neprohrály jediný zápas a uhrály jen dvě remízy. To je pro mě hodně cenné a toho si vážím. Nehledě na to, že pro mě osobně je důležitá spíše ta cesta, kterou si holky za celý rok prošly. Pokud to nadnesu, tak za tři měsíce už nikdo nebude řešit, kdo byl mistr a kdo ne. Bude rozjetá nová sezóna a pojede se nanovo. Můj úkol jako trenéra mládeže je, aby to holky bavilo, házenou milovaly a chtěly pokračovat i do dorostu a měly tak potřebu se samy zlepšovat a pracovat na sobě… Což mám pocit, že jsem splnil, ale to ukáže až čas.

Oslavy vypukly hned po dohrání soutěže nebo tedy proběhnou až nyní, po oznámení výsledku odvolacího řízení?

Oslavy vypukly ihned! Chtěli jsme si poslední zápas v sezoně 16/17 s holkami užít a proto jsme si také v Jindřichově Hradci objednali celý víkend a měli jsme to zároveň jako „závěrečnou“. Jestli budeme druzí nebo první, to v tu chvíli už nikdo neřešil. Nyní již žádné další oslavy nebudou, tento úspěch si ovšem přeci jen ještě jednou připomeneme a to při předávání medailí, které se má uskutečnit v Praze v rámci akce „Hvězdy pro legendy“.

Jaká vedla k titulu cesta? Výsledkově jste byli poměrně suverénní, jak hodnotíte uplynulou sezónu v soutěži?

Sezónu hodnotím samozřejmě pozitivně. Holky se dobře vypořádaly i se zdravotními komplikacemi, které nás potkaly. A i přes absenci některých hráček nám kvalita hry rapidně neklesala. Suverénní jsme určitě nebyli. Vyrovnaných zápasů jsme odehráli několik a soupeři jsme většinou utekli až ve druhém poločase a to díky vyvážené hře na dvě rovnocenné lajny, které se také často obměňovaly. Příležitost tak dostávaly všechny holky téměř stejnou, ať se jednalo o ročník 2002 či 2003.

Žákovská liga je specifický typ soutěže organizovaný formou turnajů – je tento formát specifický pro přípravu a celkové fungování týmu? Jeho organizaci a řízení?

Příprava nijak specifická nebyla. Z minulého roku náš tým jako „B“ skončil v Žákovské lize osmý a již jsme věděli, do jak náročné soutěže jdeme. Odehrát čtyři utkání během osmi hodin opravdu není jednoduché, a proto jsme celou sezónu pracovali na vyrovnanosti týmu tak, aby nebylo střídání poznat a způsob hry zůstal zachován. Při organizaci zastávají náročnou funkci vedoucí družstev, kteří musejí řešit organizační situace od odjezdů na jednotlivá kola až po zápisy k utkání.

Jak jste si vedli v ostatních soutěžích?

Pravidelný víkendový přísun zápasů holky měly ve Zlínsko-Olomoucké krajské soutěži, kde se umístily na prvních dvou příčkách. Zlínský klub totiž v této soutěži reprezentovala hned dvě ročníková družstva (2002 a 2003). Díky menšímu počtu děvčat v obou ročnících jsme však do Žákovské lize přihlásili pouze jedno družstvo a kvůli zdravotním komplikacím, které nás potkala, musím zpětně říci, že jsme udělali dobře. Děvčata se zúčastnila soutěže základních škol o Pohár ministryně školství, kde ve finále v prodloužení na sedmimetrové hody nakonec šťastně porazily DHC Plzeň (hráčky HC Zlín nastoupily za ZŠ Křiby, hráčky DHC Plzeň reprezentovaly 31. ZŠ pozn. redakce). Takže sezóna jako taková byla náročná i díky dalším turnajům, které jsme absolvovali. Velmi vysoce hodnotím především účast na mezinárodním turnaji ve slovenských Michalovcích. Turnaj byl skvěle obsazen i organizován a nás hodně herně posunul dopředu díky náročnosti každého zápasu. Navíc se nám turnaj podařil vyhrát, takže i naše sebevědomí šlo nahoru.

Jaký je tento tým po stránce kolektivu i silných individualit a jak vidíte jeho budoucnost?

Síla týmu je opravdu velká i přes naše fyzické (výškové a váhové) nedostatky. Tým tvoří mnoho individualit, které se projevovaly vyváženě v průběhu celé soutěže. O tom taky svědčí naše brankové rozpoložení v týmu. Tým jako takový se bude tvořit nový, jak v mladším dorostu, tak i ve starších žačkách tudíž budoucnost vidím v individualitách, které budou zanedlouho určitě mluvit do nominací mládežnických reprezentací.

Kdo vám byl v soutěži největším soupeřem? Můžete zhodnotit některé jiné týmy v soutěži – jejich silné/slabé stránky?

Hodnotit jiné týmy mi asi moc nepřísluší, protože nevím, jak často trénují a jak pracují. Naši soupeři už z dob mladších žaček zůstávají téměř stejní: DHC Plzeň, DHC Slavia Praha a také náš častý krajský soupeř SHK Kunovice… S každým ze zmiňovaných týmů jsme v průběhu žákovské kategorie (4 roky) prohrávali i vyhrávali. Takové zápasy jsou pro každé družstvo přínosem a kvalitativní rozdíl byl mezi družstvy horní části tabulky Žákovské ligy minimální. Samozřejmě, každý tým má své slabé i silné stránky. Každý zápas je jiný a záleží i na přístupu děvčat k danému zápasu a na tom, jestli jsou ochotné nechat na hřišti všechno.

Co vás s týmem čeká teď na sklonku sezóny, případně o prázdninách?

Teď mají holky zasloužené volno. V příštím týdnu budou některé dělat sparing mladším dorostenkám chystající se na Česko-Slovenský pohár, který se hraje u nás ve Zlíně. A ke konci června některé holky čeká Olympiáda mládeže v Brně. Červenec máme volný a scházíme se začátkem srpna při přípravě do nové sezóny, kde plánujeme soustředění.

Kompletní statistiky a tabulky Žákovské ligy starších žaček najdete zde

Foto: HC Zlín