Na interligové soupisce Písku se v posledních dvou zápasech objevilo nové jméno - Adéla Velková. Odchovankyně SK Žeravice sbírá své první interligové minuty a branky.
O víkendu jste odehrála své druhé interligové utkání, jinak nastupujete za písecký starší dorost, ale písecká odchovankyně nejste, tak jaká byla vaše cesta do Písku a odkud házenkářsky pocházíte?
Od svých šesti jsem hrála házenou za SK Žeravice, kde mě naučili základy házené, které se snažím postupně rozvíjet. O prázdninách před dvěma lety jsme se přestěhovali s rodinou do vesnice nedaleko Písku. A tím pádem jsem společně se sestrou začala hrát házenou tady za Sokol Písek. Upřímně jsem se přestupu do Písku bála, protože jsem byla v Žeravicích od malička a měli jsme tam úžasný kolektiv a trenéry.
Máte za sebou první dvě interligová utkání, první bylo v Bánovcích. Jaký byl váš postup do Interligového týmu?
Od začátku sezony jsme s holkama z týmu dostaly možnost chodit na tréninky s interligou. A této možnosti jsem využila, protože mi to přišlo jako dobrá příležitost a možnost nasbírat hráčské zkušenosti. Svou první „nominaci“ jsem vůbec nečekala. Jako každý čtvrtek jsem přišla na trénink a holky mi řekly, že se mnou chce mluvit vedoucí družstva, která mi dala dres a řekla, že za ně v sobotu hraju.
První utkání a první gól, druhé utkání, hned proti Mostu a dvě branky. Bude střelecké konto dál stoupat úměrně zápasům? Jak se na hřišti cítíte?
Pevně věřím tomu, že ano, ale všechno záleží na tom, kolik budu dostávat prostoru na hřišti a jak se mi bude dařit. Ale upřímně si nedovedu představit, že bych ve svém desátém utkání, byla schopná dát deset branek :). Na hřišti se cítím celkem dobře. Hlavně díky holkám, které mě podporují. Myslím, že pro mě je mnohem horší doba před zápasem a na lavičce. Každý, kdo mě zná, moc dobře ví, že jsem neuvěřitelně nervózní před každým zápasem a to nejen v interlize. Myslím, že hlavními rozdíly mezi dorosteneckou a interligovou házenou je tvrdost v obraně a rychlost celé hry.
V Písku vyrostla spousta skvělých házenkářek, které hrají ty nejvyšší soutěže v Evropě, máte nějaký svůj házenkářský cíl a idol?
Donedávna byl můj cíl si někdy v budoucnu zahrát interligu. Teď chci hlavně získávat zkušenosti a co nejvíc pomáhat holkám v zápase. Samozřejmě bych si někdy chtěla zkusit zahrát v zahraničí. Mým velkým vzorem je Iveta Luzumová a ze zahraničních hvězd Cristina Neagu nebo Anja Andersen.
Když se vrátíme k Interlize, v sobotu vás a celý tým čeká další důležitý zápas ve Zlíně, který je sousedem v tabulce. S jakým cílem tedy do Zlína jedete?
Jedeme samozřejmě s cílem vyhrát a předvést co nejlepší výkon, za který se nebudeme muset stydět.
Foto: Václav Kozma - Písecké postřehy