Začneme-li pohledem na víkendové boje, na programu bylo několik moravských a slovenských derby. V zápasech Bánovců se Šaľou a Prešova s Michalovci vyhráli favorité, i když jsem si myslel, že ve východoslovenském derby bude výsledek vyrovnanější a Prešov soupeře víc potrápí. Nestalo se a oba zápasy skončily jasným vítězstvím papírových favoritů. I v české části byla na programu derby. Čekal jsem v moravských bojích vyrovnané zápasy a snad i nějaké to překvapení, ale nebylo to tak ani tady. Hodonínské házenkářky měly špatnou, děravou obranu. Dostat doma 39 gólů, na to se vyhrát opravdu nedá. Vyhrál favorit a myslím, že ani nemusel vydat tolik sil, kolik před zápasem čekal. Zápas mezi Zlínem a Olomoucí mě také velmi zajímal, ale nedal mi příliš mnoho pozitivních poznatků. Prázdná hala ani náboj zápasu nepříslušely derby. Domácí hrály o šanci hrát v play-off, ale na obrazovkách to nevypadalo jako zápas, ve kterém tým chce vyhrát. Zlíňanky na začátku prohrávaly, pak se relativně lehce dostaly do vedení, o které ale opět snadno přišly a zdálo se, že to oba celky přijímají bez emocí. Snad to bylo celkovou atmosférou, ale na tomto utkání těžko hledám pozitiva.

V zápase hůře postavených mohl Písek proti Trenčínu uhrát lepší výsledek, ale nezvládl to a tak je odsouzen hrát boje o záchranu. Myslím, že bude potřebovat svou hru zkvalitnit, aby se vyhnul loňskému nebezpečí, kdy se sice Písečanky nakonec zvládly bravurně zachránit, ale to se nemusí každý rok opakovat.

Zápas Slavie a Mostu, který začal celé kolo už ve středu, se mi naopak velice líbil. Myslím, že to byl házenkářsky velmi kvalitní zápas dobře zahraný, dobře odpískaný. Překvapila mě hra Slavie, po ne moc dobře odehraných zápasech na konci prosince byl tady tento zápas zahraný z jejich strany velice dobře. Pražanky se vypořádaly s týmem Mostu dobře, i když na konci zápasu měly možná trochu víc štěstí. Ale připravenému štěstí přeje. Tým táhly reprezentantky a potenciální reprezentantky, ať už Galušková, Šetelíková, dobrou výkonnost potvrdila Eliška Jačková, což mě potěšilo. Most hrál poprvé celý zápas bez své nejdůležitější rozdílové hráčky Markéty Jeřábkové a bylo to na jeho výkonu znát. Tým se bude muset naučit hrát jiným způsobem, Markéta přece jen zakončovala velké množství mosteckých akcí a to hlavně v důležitých momentech zápasu. To týmu velice chybělo a bude potřeba nějaký čas, aby Most našel jiné hráčky, které to na sebe v klíčových momentech vezmou a na které se tým bude moct spolehnout. Slavie vyhrála poměrně zaslouženě. Avizovala dopředu, že se bude snažit držet vyrovnanou partii a to se jí podařilo. S mladým týmem, se kterým letos Slavia hraje, je pro mě její hra možná trochu překvapením a to, jak vysoko se drží v tabulce, je pro ně jistě povzbuzením do další části sezóny.

Mostečanky odehrály od konce prosince strašně moc zápasů. Je to obrovský zápřah, velice složité období. Znám to, zažil jsem si totéž loni se svým týmem. Plně chápu trenéra Dávida, že se snaží rozložit síly v utkání mezi co nejvíce hráček. Jinak to nejde, hráčky to nemohou vydržet a kvalitní zápasy uhrát. Když se podíváme na výsledky Mostu, tak prohrát se švédským mistrem o gól, remizovat s norským týmem slavného jména… To jsou kvalitní výsledky. Spolu s prohrou na Slavii jsou to sice dvě prohry o gól a jedna remíza, ale Mostecké hráčky se rozhodně nemají za co stydět, přestože zápas s Larvikem nebyl až tak kvalitní, jak bychom mohli čekat. Je to ale důsledek toho, že ani v jednom ze třech zápasů neodehrála závěr utkání Markéta Jeřábková, na kterou tým spoléhá a na kterou měl tým rozehrané situace. V důležitých momentech prostě chyběla. Tým určitě neměl dost času vymyslet to jinak a nachystat do Markétiny role jiné hráčky. To přijde, ale v jednom týdnu se to určitě stihnout nedalo. I pro tým Mostu jsou jistě tyto výsledky povzbudivé, i když ty koncovky nebyly dobré.

Všem klubům, fanouškům, hráčkám a mým kolegům trenérům přeji úspěšný rok 2018, hodně herních úspěchů a hlavně zdraví pro všechny hráčky. Přeji dobrou druhou část sezóny. Ať se daří a výsledky jsou co nejlepší.