20. kolo letošní sezóny bych si troufla zařadit mezi kola výsledkově zajímavější. Výsledek, který se dal očekávat již před utkáním, přinesl zápas v Trenčíně, který hostil Most. Leader tabulky, po naprosto jasném průběhu prvního poločasu, dotáhl zápas k vítězství o 6 branek a pojistil si dosavadní vedení. Všechna ostatní utkání pro mě skončila překvapivým výsledky.

Začnu v Písku, kam přijely Bánovce n. Bebravou. Týmy si byly tabulkově blízko, dalo by se předpokládat, že domácí prostředí bude hrát důležitou roli a může být rozhodujícím prvkem v konečném součtu. Bánovcům se však podařilo ovládnout první půli a domácí nakonec jen korigovali skóre na rozdíl pěti branek.

Naopak již zmiňovaného domácího prostředí dokázal využít Prešov, který se díky vítězství na domácí palubovce nad Porubou dotáhl na svého ostravského „tabulkového“ soupeře a navíc má o zápas méně. Já jsem již po prvním kole označila Prešov za jakéhosi černého koně této sezóny, a ačkoliv se mu zatím nedaří dostat do první čtyřky, je pro mě velice příjemným překvapením tohoto ročníku interligy.

Skvělý výsledek se podařil Olomouci v Michalovcích. Ačkoliv Olomouc nezískala alespoň ten vytoužený bod, ke kterému měla blízko, tak je třeba ocenit výsledek na půdě soupeře, kde se výhra hostujícího celku rozhodně „nenosí“.

Mezi nejzajímavější utkání tohoto kola bych zařadila zápasy ve Veselí a v Hodoníně. Na jižní Moravě byly v tomto kole k vidění nejen překvapivé výsledky, ale hlavně závěry zápasů. Já bych je vzala z pohledu těch šťastnějších celků (na kritiku jsou zde trenéři a to já nejsem  ). V Hodoníně jsme v těch posledních dvou minutách měli možnost vidět řadu paradoxů. Zlín vedl o 2 branky a Hodonínu už nezbývalo moc času. Ale tady se projevily zkušenosti... A musím být upřímná, i štěstí se nakonec přiklonilo na stranu domácích (ale to k tomu vždy patří). Nejdříve radost hodonínských ze získané sedmičky pár vteřin před koncem se přehouplo v moment zklamání z jejího neproměnění, ale nakonec zkušená Bebe (jak se legendě slovenské házené Alžbětě Tóthové říká) zvládla důležitý moment a odražený míč dokázala pro radost domácích fanoušků i hráček proměnit ve vyrovnávací branku.

Ještě složitější situaci měly hráčky Veselí proti Slavii. Devítimetrový hod po čase (v házenkářské terminologii), to je více méně náhoda... Ale i ty se stávají. Jana Šustková našla perfektně skulinku ve slávistické zdi a střelou, na kterou neměla Petra Kudláčková šanci reagovat, vystřelila Veselí velice cenný bod. Tohle je jeden z okamžiků, pro které má cenu sport dělat. Nejde sice o žádné finále, ani postup mezi nejlepší, ale ta síla okamžiku, kdy teoreticky „neproměnitelnou“ střelou, získáte bod nad týmem, který je papírově silnější, to si každý dlouho pamatuje.