Ale její mise byla úspěšná. Povýhře 26:25 v Plzni už věděla, že nejvyšší soutěž bude v písecké hale i v příštím ročníku. A 32letá trenérka Kateřina Keclíková si může konečně v klidu vychutnat nejen záchranu, ale i poslední měsíc těhotenství. V červnu totiž očekává narození prvního potomka.

Klíčový zápas v Plzni jste končily ve stejném stylu, jako jste zažívaly poslední měsíce. S velkými nervy. V poločase jste vedly 17:9 a nakonec vyhrály jen o gól. Bála jste se hodně o výhru?

Byly to velké nervy a musím říct, že je to strašná škoda, že jsme se takhle zbytečně nervovaly. V prvním poločase holky hrály moc hezkou házenou. Byly odhodlané, šly si za svým. Ve druhé půli na nás dolehlo asi to, že se můžeme v předstihu zachránit. Myslím si, že se z toho holky trochu nervově zhroutily a začaly se bát o výsledek, a to byla cesta ke zhoršenému výkonu. Svojí nervozitou jsme dostaly Plzeň do hry a na konci si přivodily velké potíže. Koncovku holky zvládly a můžeme říct, že jsme se zachránily.

Nakonec tedy veliká radost?

Paradoxně ta radost byla v průběhu celého zápasu, a když to skončilo, tak nás výhra těšila, ale takovou tu euforii jsme si neprožily. Trochu se na to chystáme teď po zápase doma se Zlínem. Že už to bude definitivní. Že to trochu oslavíme.

Takže pocity po Plzni se dají nazvat spíš úlevou?

Přesně tak. To je to správné slovo.

Když jste v únoru přicházela k týmu, na záchranu jste ztrácely pět bodů. A při dvoubodovém systému je trochu zázrak, že jste se zachránily. Taky to tak vnímáte?

Určitě. Když jsem se rozmýšlela, jestli to vezmu, moc dobře jsem si uvědomovala, že ztráta je veliká. Nehledě na to, že jsme před sebou měly pět zápasů a dva z toho v Mostu a v Michalovcích, což pro nás aktuálně nejsou hratelné týmy. Takže jsme se o to popraly. Trochu nám dělaly čáru přes rozpočet i soupeřky. Taky docela vyhrávaly.

Věřila jste v záchranu?

Byla jsem odhodlaná to zvládnout a věřila jsem v sílu holek.

Po základní části jste měly ztrátu tří bodů. Když jsme spolu mluvili před startem play down, tak mi přišlo, že máte docela obavy, že by to nemuselo stačit.

Jak jsem říkala, trošku čáru přes rozpočet nám udělala Plzeň, která nečekaně vyhrála s Olomoucí a měla body navíc. Ty jsme si myslely, že nezíská. I Zlín na závěr nečekaně vyhrál. Do play down jsme se snažily jít s tím, že když všechno vyhrajeme, tak máme šanci.

Všechno jste nevyhrály, ale ani jednou neprohrály...

Musím říct, že před zápasem s Olomoucí, což byl čtvrtý duel nadstavby, jsem si říkala, že jsme se konečně dostaly do pozice, že si o tom můžeme rozhodnout samy. Že už nemusíme koukat na soupeře. A myslím si, že holkám to pomohlo, a šly do zápasu s Olomoucí přesně s tímhle vědomím a výrazným výsledkem jsme vyhrály. A proti Plzni byl ten začátek stejně takový.

Ukázal ten závěr sezony, že se tým herně posunul výš?

Něco bylo zapříčiněné příchodem zkušené Hanky Kvášové. Tým pozvedla a holkám dodala sebedůvěru. To hrálo velkou roli. Na druhou stranu se nám asi povedlo, že jsme našly společnou cestu, kterou bychom se mohly vydat, aby každá hráčka byla užitečná tím, v čem je dobrá. Na to jsme se snažily navazovat. Přístup k tréninkům byl relativně dobrý a v zápasech byla vidět ohromná chuť a touha.

Poprvé jste jako hlavní trenérka vedla tým v interlize. Jaká to byla zkušenost?

Velká. Jsem ráda, že jsem si to mohla vyzkoušet. Párkrát už jsem byla v pozici asistenta. Z toho pohledu mi to tak rozdílné nepřišlo, ale ve vyhrocených chvílích to bylo náročnější. Byla to ale moc hezká práce.

Byla je to důležité slovo. V brzké době čekáte narození potomka. Co bude dál?

Zhruba za měsíc čekáme rodinu. Ještě jsme neřešili, co bude dál. Musíme si nad tím sednout s partnerem i s klubem. Co a jak by bylo na příští sezonu reálné.

Naznačil tímhle závěrem Písek, že do budoucna by mohl mít klidnější sezony?

Těžko říct. Každá sezona je jiná a bude záležet na tom, jak se ji povede hráčsky obsadit. Až podle toho se dají dělat prognózy. Kdyby tým zůstal pohromadě a povedlo se posílit, ambice by byly rozhodně větší, než hrát o udržení. To je jediné, co můžu na rovinu říct.

Autor: Roman Šperňák, iDnes.cz