Strakonické žačky měly v letošní sezóně pořádný důvod k závěrečným oslavám. K vátězství v Žákovské lize přidaly i první místo v Házenkářském desetiboji. "Tím se hned tak někdo pyšnit nemůže," pochvaluje si trenér Martin Harant.
Letošní ročník se vašim žákovským kategoriím skutečně vydařil. K titulu vítězů Žákovské ligy jste přidali i titul pro vítěze Házenkářského desetiboje. Jak tento úspěch hodnotíte?
Pro klub je to obrovský úspěch! Získat titul v Žákovské lize a posléze ještě na krk pověsit zlato z Házenkářského desetiboje, tím se jen tak někdo pyšnit nemůže. Naše holky, ročník 2006 a jedna dokonce 2007, navíc po celou sezonu doplňovaly tým starších žaček, takže dva získané mistrovské tituly mistryň republiky jsou obrovskou odměnou za tvrdě odmakanou práci.
Připravuje se váš tým na Házenkářský desetiboj nějakým speciálním způsobem?
Popravdě, plánovali jsme více tréninků se zaměřením na Házenkářský desetiboj. Skutečnost však byla taková, že před kvalifikací jsme si vyčlenili pár tréninků plus jedno sobotní dopoledne, a pak kvůli náročné sezoně jsme se začali důkladně připravovat asi až tři týdny před finále. Během tréninku si holky zkoušely pořád dokola jednotlivé disciplíny, osobní obranu jsme trénovali s našimi mladšími žáky. Takže nic úplně speciálního.
Můžete přiblížit, čím je Házenkářský desetiboj z vašeho pohledu specifickou soutěží?
Je to pro nás atraktivní turnaj, kde se ukáže, jak jsou na tom jednotlivé hráčky s pohybovou a koordinační vybaveností. Tady to nemůžou vyhrát jedna nebo dvě hráčky. Jedná se o kolektivní pojetí, ale přitom musí jednotlivě předvést, co v nich je.
Dá se říci, že se Vám „urodilo“ několik házenkářsky silných ročníků v řadě? Úspěšné jsou prakticky všechny čtyři ročníky, které teď nastupují v žákovských kategoriích, že?
Dá se říci, že se sešly dobré ročníky. V kategorii starších žákyň zůstalo opravdu zdravé a silné jádro, které zvládlo tréninkovou náročnost trenéra Miroslava Vávry. Díky obrovské dřině a pracovitosti, tomu, že družstvo pod jeho vedením dalo házené o něco více než ostatní, se dostalo na úplnou republikovou špici a zaslouženě je v republice nejlepší. S pouhými dvěma porážkami v sezoně! Vzhledem k tomu, že kádr starších žákyň byl dost úzký, dostala větší šanci hrát o kategorii výše mladší děvčata. Ta poznala a absolvovala větší dril a nabrala zkušenosti. To vše pak určitě zúročila ve své kategorii mladších žákyní a hlavně v Házenkářském desetiboji.
Pracujete s hráčkami nějakým specifickým způsobem? Případně čemu přičítáte, že je tato generace tak úspěšná?
Od malička, tedy od přípravky, jsme dbali na pestrost pohybu. Kroužky, kužely a žíněnky nechyběly na žádném tréninku. Holky to bavilo a my jsme věděli, že se nám vše jednou zúročí. Také hlavní roli samozřejmě sehrála disciplína a minimální absence většiny hráček na trénincích. Odehráli jsme spousty povedených i nevydařených turnajů a zápasů. Musíme však ještě na závěr podotknout, že bez skvělé party, která tohle vše zpečetila, bychom takového úspěchu nedosáhli.
