Slovenská rodačka z Hliníku nad Váhom (část města Bytča) s házenou začínala v devíti letech v mateřském klubu MHK Bytča. V dorosteneckém věku hostovala v HK DANLOG Partizánske, odkud odešla do klubu DHC Sokol Poruba.

V Ostravě její kariéra stoupala vzhůru. „Sportovní úspěchy, kterých si nejvíc vážím, jsou asi všechna vítězství, která jsem zažila v klubech i reprezentaci. Cením si i každého úspěchu, kterého jsem dosáhla během působení v MHK Bytča. A životním úspěchem je pro mě to, že se mi vyhýbají vážná zranění,“ uvedla sedmadvacetiletá házenkářka.

„Odchod z Poruby byl pro mě velmi těžký a smutný. Hrála jsem v jejím dresu sedm let. Zažila jsem tam moc pěkných chvil a poznala mnoho úžasných lidí, ať už v oblasti házené nebo mimo ni. Poslední dny v Ostravě byly pro mě hodně těžké a emotivní,“ řekla nová posila Zlína.

Změnu působiště původně ani neplánovala. „S přítelem jsme se už víc než rok dohadovali o společném bydlení. V Porubě mi končila smlouva, takže rozhodování bylo o něco lehčí. Byla jsem už rozhodnutá, že s házenou skončím, budu jen pracovat a sem tam si zasportuji. V tom mě oslovila zajímavá nabídka ze zlínského klubu od paní Sobieské. I dojíždění ze Zlína do Hulína, kde teď bydlíme je celkem v pohodě,“ doplnila upovídaná Eva Minárčiková.

V HC Zlín se dravá pivotka opět sešla se svou bývalou spoluhráčkou. „Pár děvčat ve Zlíně znám od vidění, ale osobně jen Míšu Sekulovou, která se mnou hrávala v Porubě,“ poznamenala zkušená házenkářka.

V přípravě nová posila ukazuje svoje přednosti a měla by být jednou z hlavních tahounek i hecířkou týmu, zda se na tuto roli cítí a přijme ji, reagovala hbitě. „Na tuto otázku se mi těžko odpovídá. Nechám to na trenérech, ať rozhodnou.“ 

Zdroj: www.hazenazlin.cz