foto: www stránky Sokola Písek a www.sportfotografie.net

Po remízovém úvodním střetnutí v Nizozemsku přijely svěřenkyně trenéra Jana Salače k domácí odvetě. V té se jim ale nepodařilo využít domácího prostředí a z postupu se nakonec radoval soupeř. Proč tomu tak bylo a jak oba zápasy vypadaly, jsme se zeptali renéra Písku Jana Salače.

První zápas byl plný zvratů a nakonec se v něm zrodila remíza. Můžete popsat, jak úvodní střetnutí v Nizozemsku vypadalo?

„Celá první půle byla v naší režii a vedení v poločase mohlo být ještě výraznější, nebýt několika dalších zahozených vyložených šancí. Po první půli se zdálo, že jsme do zápasu vykročili tou správnou nohou a že ve stejném duchu pak bude pokračovat i druhý poločas. Bohužel opak byl pravdou, i když ani začátek druhého dějství tomu nenasvědčoval. Po chvíli jsme ale měli herní výpadek a soupeř toho dokonale využil a dostal se až do tříbrankového vedení. A to jsme na závěr museli dotahovat my, takže v konečném součtu pro nás byla remíza nakonec dobrá.“

V čem jste pak viděl s odstupem času příčinu toho, že tak nadějný průběh jste nedokázali dotáhnout do vítězného konce?

„Výsledek zápasu, který jsme měli velmi dobře rozehraný, měl několik příčin. Jednak jsme v zápase nedokázali proměnit hned několik vyložených šancí. Markantní to bylo především ve druhé půli, kdy snad během jedné minuty šly hráčky třikrát samy na brankářku soupeře a nedokázaly z nich vstřelit jedinou branku. K tomu se přidala i smůla v podobě několika nastřelených tyčí. A ve druhé půli se i množství technických chyb. A to byla voda na mlýn soupeře, který se na naši postavenou obranu jen velmi těžko prosazoval, zatímco z nabízených míčů dokázal bezpečně skórovat. Na druhou stranu je potřeba vidět i to, že jsme dokázali zvrátit nepříznivý výsledek a z posledních sil zabojovat o konečnou remízu.“ 

Zatímco do prvního zápasu jste šli vlastně do neznáma, před druhým střetnutím jste již měli dostatek informací. Jaká byla taktika na druhý duel?

„Je to paradox, ale přestože jsme před prvním zápasem neměli žádné informace, zahráli jsme v něm lépe než v tom druhém, na který jsme se poctivě připravovali. Ve druhém utkání jsme chtěli pokračovat v kvalitní obraně, která společně s dobrým výkonem brankářek fungovala v zápase prvním. Do zápasu jsme vstoupili velice dobře, ale pak nás postihlo hluché místo a soupeř pěti brankami v řadě otočil stav na 5:2. Po našem time-outu jsme dokázali zvrátit průběh v náš prospěch, ale pak přišel neuvěřitelný střelecký výpadek, kdy jsme mezi 21.-37.minutou nedokázali vstřelit branku. Soupeř získal nejprve poločasové vedení 18:14, které na začátku druhé půle navýšil už na 20:14. Hráčky zabojovaly, dokázaly stáhnout na 26:29, ale pak se nám nepodařilo úspěšně zakončit dva další rychlé útoky a soupeř z protiútoku skóroval. To nás definitivně zlomilo a závěr jsme již jen dohráli a výsledek je oproti průběhu až moc krutý. Před zápasem jsme se chtěli vyvarovat technických chyb, ale v zápase samotném jsme jich pak udělali hned 28 a to byl také jeden z rozhodujících faktorů naší prohry.“

V jaké sestavě přijel soupeř k písecké odvetě?

„Zatímco my jsme neměli kádrově čím překvapit, tak soupeři se to povedlo. Do odvety přijel bez tří hráček, které nastoupily v Nizozemsku, chytala i jiná brankářka. To nám také trošku narušilo plány, protože jsme se samozřejmě připravovali částečně na někoho jiného. Ale soupeř má kádr dvaceti pěti házenkářek, které se mohou vzájemně velmi dobře zastoupit v případě, že se některá z nich třeba zraní.“

Před zápasem jste věřil, že by větší herní zkušenosti vašeho týmu mohly sehrát roli v konečném součtu.. Proč se to nakonec neprojevilo v zápase?

„Asi bych to ani nepřisuzoval tomu, že soupeř trénuje čtyřikrát týdně dvoufázově a je nizozemským svazem speciálně sestaven jako výběr pro tuto věkovou kategorii. O výborné házenkářské technice nebo individuálních činnostech není třeba hovořit. Naší výhodou mohla být větší zkušenost, ale nakonec se neprojevila. Soupeř přijel do odvety s tím, že u nás nemůže vyhrát a nemá vlastně co ztratit. Od nás zatím všichni očekávali, že postoupíme dále. To možná sehrálo určitou negativní psychickou roli v našem týmu. Určitě zde hrála svoji roli i únava, protože s takto omezeným kádrem, kdy máme k dispozici osm hráček do pole, se jen velice obtížně dají zvládnout čtyři zápasy v deseti dnech. A dvacet osm technických chyb hovoří samo o sobě.“

Osm hráček do pole je velmi těžká výchozí pozice i pro domácí soutěž, čekají na Písek světlejší zítřky?

„Moc světlé nebudou, přestože jsme sezónu začínali s velice slušným kádrem. Ale bohužel dvě z hráček se musely podrobit operaci kolene, další dvě hráčky jsou u nás na hostování (Rusfelová, Janoušková) a v době odvetného střetnutí dostaly přednost jejich mateřské kluby, které hrály utkání ve stejném termínu jako my. Po sezóně čeká operace kolene brankářku Káplovou a problémy s třísly má další gólmanka Vařečková. I kvůli tomu musím před svým týmem smeknout, protože těžíme z minima maximum. Když porovnám proti sobě výsledky a podmínky, které máme, říkám, že to je skoro zázrak. A velké poděkování patří také realizačnímu týmu a vedení klubu, že dokázal pro hráčky, pro diváky a pro celou českou házenou přivést evropský pohár do Písku. Zvlášť když uvážím, že jsme byli jediní, kdo se toho z českých týmů pro letošní sezónu odvážil.“

Jak moc vás teď s ostupem času mrzí promarněná šance? Přeci jen semifinále poháru se nedosahuje každý den a naposledy se to (i když v jiném poháru) podařilo před deseti lety Slavii Praha..

„Mně osobně to mrzí moc a tento pocit jsem si uvědomil ihned po skončení utkání. Již před zápasem jsem si uvědomoval, co nás čeká a čeho můžeme dosáhnout. Jsem proto strašně zklamaný, protože jsme mohli dosáhnout historického úspěchu a to nejen z pohledu písecké házené. Zklamaní byli samozřejmě všichni, hráčky i lidé, kteří pro pohár v Písku hodně obětovali. Ale toto zklamání musíme hodit co nejdříve za hlavu, protože již v sobotu nás čeká hodně důležité utkání v Olomouci.“

Zápas v Olomouci je vlastně duel o bytí a nebytí, ve kterém se může rozhodnout o účasti Písku v play-off...

„Je to tak. Jakmile v tomto zápase prohrajeme, budeme ze hry venku a můžeme se připravovat již jen na play-out. To by pro nás byla další rána. Výhodu domácího prostředí má Olomouc, ale my se o výhru určitě popereme. Věřím, že se někdo z hráček připojí k Luzumové, která má za poslední tři zápasy průměr 12 branek na zápas. A to byl také jeden z rozdílů mezi námi a nizozemským celkem, neboť v jeho týmu se hned čtyři hráčky dokázaly prosadit šesti brankami. Věřím, že v Olomouci podáme kolektivní výkon.“

Děkujeme za rozhovor.

Výsledky čtvrtfinále Challenge Cupu:

HandbalAcademie (NED) – Sokol Písek 26:26 (11:15)

Sokol Písek - HandbalAcademie (NED) 27:35 (14:18)